Ohlédnutí za letošním festivalem SHM

19 Kvě 2016
Událost: 

V sobotu 14. května 2016 proběhl v Pardubicích již šestnáctý ročník Festivalu, na jehož pořádání se spolupodílí SHM a ASC. Festival je vlastně takové místo setkání, kde se propojují různé složky salesiánské rodiny. Salesiánské hnutí mládeže a jednotlivé kluby, salesiánští spolupracovníci, salesiánky, salesiáni a všichni, ti kteří chtějí salesiánskou rodinu blíže poznat.

Letošní program začínal jako obvykle mší svatou, kterou celebroval královéhradecký biskup Mons. Jan Vokál.  Na začátku všechny přivítal prezident SHM Lukáš Zrzavý.  Slavnostní bohoslužbou nás provázela schola Salaš z Hradce Králové.  Na konci před požehnáním jsme připomenuli ještě důležité informace k následujícímu programu a mohli jsme se přesunout do jídelny, kde byl již přichystaný obědový gulášek.

Po obědě se první nedočkavci hned pustili do zdolávání překážkové trati na šlapacích kárách. Zatím, co jedni obíhají hřiště a zjišťují, co všechno tu na ně čeká a na co se mohou těšit, další ještě dodělávají nástěnky, aby i ostatní věděli, odkud vlastně jsou a jaké činnosti nabízejí. dodělávají nástěnky aby i ostatní věděli odkud vlastně jsou a jaké  činnosti nabízejí. Šéfové SHM, ASC, představení z celé Salesiánské rodiny, zvaní hosté a zástupci jednotlivých klubů a společenství se společně sešli na číši vína. Velice nás potěšilo, že se ji zúčastnil i pan biskup.   

Jedním z cílů setkání na Festivalu je i možnost se přiučit něčemu novému. Letos bylo možno vybírat z osmi workshopů. Pro děti bylo připraveno velice oblíbené malování na obličej, nafukovací balónky a z nich různá zvířátka, kytičky a vlastně skoro všechno, co si lze jen představit. Ti trpělivější zdobili perníčky, vyráběli filcové dekorace, nebo splétali provázky japonskou technikou KUMIHIMO. A nesmíme zapomenout na jarní dílnu, kde se vyráběli padáky, koníčci a kytičky z papíru. dílnu, kde se vyráběly padáky, koníčci a kytičky z papíru. Resuscitaci a transport zraněných jsme si mohli vyzkoušet na stanovišti první pomoci. Dalším workshopem bylo poznávání lidského těla, kde jsme sestavovali lidské tělo a ošetřovali namaskovaná zranění.

Celým dnem nás provázelo několik vystoupení o záchranné pomoci (SHM Klub Praha - Letná). Jednak bylo k dispozici stanoviště první pomoci, ale potom jsme byli svědky i praktických ukázek. Například volání RZP a resuscitace, první pomoc při infarktu, nebo první pomoc při dopravní nehodě. Ale stranou nezůstala ani divadelní představení: 100+1 princezna (SHM Klub Krucemburk), Malý princ a kapela Salband  (SHM Klub Plzeň).

Program na hřišti a v tělocvičně byl v plném proudu a byl to opravdu šrumec. V kapli proto byla možnost ke zklidnění při tiché adoraci. Dále jsme si mohli prohlédnout výstavu o životě Dona Boska, nebo se zastavit u jednoho ze stánků Nezbedy, ASC nebo Sadby a nechyběla ani pestrá knižní nabídka z nakladatelství Portál.

Velký zájem byl o horolezeckou stěnu v tělocvičně i o nafukovací horolezeckou věž venku. Do sytosti jsme si mohli zařádit i na nafukovací skluzavce a vyzkoušet si i stříkání na plechovky ze džberové stříkačky. Na trampolíně bylo také stále plno a nejinak tomu bylo i u bazénku s modely lodiček a ponorek. Vzhledem k tomu, jaký foukal celý den vítr, tak bubliny z bublifuku létaly skoro samy. Mezi další novinky patřila soutěž „Pepíčku, pípni!“, která sice začala s malým zpožděním, ale s o to větším elánem se pak do hry soutěžící pustili.

Pro ty menší a soutěživé byl připraven Svět Obrů. Jak to asi vypadá, když si obříci hrají? Představte si, jaké mají korálky, nebo jak se chodí v obřích botách?  A co když taková obří rodinka dostane hlad a chce si uvařit polívku?  Anebo když obryně Stáňa ztratila prstýnek a děti jí ho vehementně pomáhaly hledat zahrabaný hluboko v písku. Za splněné úkoly děti dostávaly razítka do obří kartičky. Na konci si mohly vyzvednout cukrovou vatu, nebo párek v rohlíku a ještě postoupily do slosování o ceny, které věnoval Pardubický kraj a BESIP.

Pro všechny pak bylo po celé odpoledne nachystané bohaté občerstvení, kde si každý přišel na své. Zmrzlina, vafle, klobásky a jako třešnička na dortu i grilované prasátko.

Na cestu nás vyprovodil slůvkem P. Josef Trochta SDB, ředitel místního střediska.

Co dodat závěrem? Myslím, že se vše vydařilo, všichni jsme si celý den radostně prožili, měli jsme možnost se něco nového naučit, s někým novým se seznámit a prožít krásný den společně s ostatními. Velký dík patří všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na přípravě a organizaci Festivalu.

Nebyli jste? Tak třeba za rok, 13. 5. 2017, co vy na to?